Je všeobecně známou skutečností, že v důsledku dlouhodobé koexistence Čechů a Němců/Rakušanů zdomácněla v českém jazyce celá řada výpůjček německé provenience a naopak. Čeština a němčina byly v českých zemích v kontaktu řadu staletí. Přes intenzitu vzájemných sociálních kontaktů v různých epochách vývoje (srov. mapu Deutschsprachige Gebiete in der Ersten Tschechoslowakischen Republik, Fürst, R.
Ch. 2005) nedošlo nikdy k dotčení podstaty jednoho z obou jazyků. Interference s němčinou se odráží nejzřetelněji ve slovní zásobě a frazeologii.