Ze své pozice humanitního atheismu argumentuje autor svoji thesi, že výšiny křesťanské tradice ústí do humanitního atheismu. V tomto smyslu interpretuje klíčovou křesťanskou výpověď, že Bůh se stal člověkem, sleduje novozákonní podklady kenose Boha, a identifikaci Boha s láskou.
Tematizuje rozdílné pojetím výpovědi, že teologie je antropologie, že Bůh děje se ve spolu-lidství u F. Schleirmachera, L.
Feuerbacha a H. Bauna.