Článek zpochybňuje tradiční pohled na lidská práva jakožto práva garantovaná výlučně proti státu. Autor identifikuje dva ústavní momenty vedoucí k nutnosti redefinování tradičního pohledu na lidská práva (koncepce přímo aplikovatelné ústavy a privatizace funkcí státu).
To, jak veřejné a soukromé právo spolu souvisí, je ukázáno na příkladu soukromých vojenských společností, které doprovázejí moderní armády ve válkách, jakož i nadnárodních obchodních společností působících ve třetím světě a vykořisťujících tamější domorodé obyvatelstvo. Pokud jde o model působení lidských práv v soukromém právu, nejrelevantnější se zdá model reziduální nebo též komplementární aplikace norem garantujících lidská práva v soukromém právu, jakožto jedna z forem nepřímého horizontálního účinku lidských práv v soukromém právu.