Česká královna Anna Přemyslovna (1290-1313), nejstarší dcera krále Václava II., provdaná roku 1306 za Jindřicha Korutanského, se po olomoucké vraždě stala jednou z přemyslovských „dědiček“ a z této pozice podvakrát „zprostředkovala“ českou královskou korunu svému muži. Do domácích pramenů (zvláště Zbraslavské kroniky) se vepsala především v souvislosti se svou mladší sestrou Eliškou, která ji na pozici české královny nahradila.
Jednoznačně negativní hodnocení královny Anny, které do české historiografie vnesl Petr Žitavský, stojí v protikladu k obrazu Anny v kronikách a dalších písemnostech z alpských zemí. Článek se mj. zabývá Anninou titulaturou v domácích a zahraničních pramenech, otázkou potomstva či diplomatickým materiálem souvisejícím s Přemyslovnou. Pozornost je věnována také období 1311-1313, kdy Anna žila v Tyrolsku a Korutanech.
Nejcennějším pramenem je Annina závěť sepsaná před smrtí v Lublani v září 1313.