Jezuité a hudební kultura předbělohorské Prahy. Glosy ke vzájemné interakci na příkladu klementinské mariánské sodality
Abstrakt
Příspěvek se zaměřuje na pramen, jenž dosud zcela unikal pozornosti muzikologů, i když jeho význam pro poznání interakce mezi jezuitským prostředím a pražskou hudební kulturou je značný. Jedná se o pamětní knihu mariánské sodality, činné v klementinské koleji v letech 1574-1621.
Pramen je uložen v pražském Národním archivu, fond Jesuitica, inv. č. 567, sign. RKP 44 (pův.
RKP 2109). Zachycuje hudební aktivity sodality společně se jmény členů.
Mezi nimi lze nalézt hudebníky kapely císaře Rudolfa II. jako jsou Dominicus Capa, Zacharias Cruciger, Johannes Chrisostomus Kilianus, Thomas Massinus, Franciscus Mollerus, Jacobus Regnart, Sebastianus Röckhl, Andreas Salczman, Matthias de Sayve, Henricus Schmidl, Benedictus Scheuchenberger, Johann Sixt von Lerchenfels, Oswaldus Wallner, Paulus de Winde a Georgius Zigotta. Nejstarší dochovaná pamětní kniha mariánské sodality v klementinské koleji tak poodhaluje další souvislosti hudebních aktivit jezuitského řádu s kulturou předbělohorské Prahy.