Na základě kritického rozboru světelných realizací šesti zahraničních autorů ve veřejném prostoru Prahy v rámci projektu "Transparency" se článek pokouší reflektovat možnosti a rizika tohoto druhu umělecké tvory. Článek proto připomíná význam objevu mechanismu ready-mades, který zdůraznil všeobecnost znakového fungování umění a jeho podmíněnost aktivitou diváka. Fungování umění ve veřejném prostoru tak vzniká nový problém - jak vůbec započít uznání uměleckého díla.
Další rozdíl způsobuje časté spojení vizuálních děl s textem. Zároveň je připomenuto světelné umění u nás.