Teoretické dílo Bély Balázse reflektuje film v jeho počátcích: podává jeho otevřenou definici, to jest koncept jako předběžnou mapu toho, co se vyvíjí. Mluví o Sichtbarmachen, které lze chápat jako gesto odkazující někam, kam nelze dohlédnout, a v tomto smyslu lze "fotografičnost" chápat jako specifický způsob otevřenosti pro svět, který je schopen zachycovat stopy neviditelného a takto dávat neviditelnému viditelnost.