Publikace na Filozofická fakulta |
2007
Abstrakt
Článek se zabývá jedním z centrálním konceptů středověké metafysiky, totiž pojmem analogie jsoucna, a málo probádaným problémem jeho počátků v myšlení pozdní antiky. Tato stať ukazuje, že specifičnost středověkého konceptu spočívá v identifikaci pojmu analogie s pojmem "ohniskového významu" (pros hen), jehož pomocí se Aristotelés pokoušel řešit problém mnohoznačnosti výrazu "jsoucí", a v aplikaci těchto pojmů na theologickou problematiku predikace jsoucna o různých ontologických rovinách, tj, Bohu a stvoření.