Abstrakt
Článek zkoumá metafysické pozadí theologického díla Maria Victorina. Autor analyzuje metafysické koncepty obsažené v jednotlivých Victorinových spisech a srovnává je s metafysickými systémy Plótina, Porfyria, anonymního Komentáře k Parmenidovi, dvěma anonymními platoniky zmíněnými v Proklově Komentáři k Parmenidovi a spisy platonizující sétovské gnóse.
Na základě této srovnávací analýzy formuluje novou hypotézu ohledně identity neznámých filosofických zdrojů, z nichž Victorinus čerpal, a kriticky se vypořádává s hypotézami jiných badatelů o této otázce, jako jsou Pierre Hadot, John Dillon, Jens Hafwassen, Matthias Baltes a John Turner. Autor ukazuje, že Victorinus do svého díla pravděpodobně integruje tří různé, ale příbuzné zdroje pocházející ze společného intelektuálního milieu, alternativního k hlavními proudu novoplatonismu.