V oblasti vzdělávání dochází k odklonu od frontální výuky typu „push“ a hierarchie, kde pouze učitel předává své znalosti, k výuce typu „pull“, kde interakce probíhají na úrovni kooperace, kde každý účastník má svou jedinečnou roli v takřka ploché a nehierarchické struktuře vztahů, a to i díky aplikacím a službám tzv. "webu 2.0", tj. virtuálních prostředí pro více uživatel – Multi-User Virtual Environments. Výsledkem je nutnost změny přístupu k uzavřeným systémům typu Learning Management Systems, kde se prokazatelně projevuje "creepy treehouse efekt", zjednodušeně nedůvěra v kontrolované prostředí.
Cílem je sdílení a zkoumání osobních vzdělávacích prostředí každého jedince – Personal Learning Environments – a vnímání prostředí jako celek jako informační zdroj. Tento distribuovaný přístup nicméně klade vyšší nároky na systém hodnocení výstupů a výsledků učení, evaluaci přenosu znalostí a v neposlední řadě dochází k redefinici pojmu "informační zdroj" a hodnocení relevance takového zdroje.