Úkolem studie je určitý teoretický náhled do problematiky zpracování EMG záznamu. Východiskem pro naši metodiku je analýza časových řad a její aplikace na příkladě diskrétního EMG záznamu.
V důsledku nevyhovujících standardně definovaných pojmů autokorelace a cross-korelace jsme museli upravit způsob jejich výpočtu. Výsledné zavedené funkce mají lepší uplatnění při vyhodnocení problému.
Pro ověření metodiky jsme zvolili jako pohyb chůzi zdravého člověka a zároveň ověřovali možnost ovlivnění struktury pohybu vlivem terapeutického zásahu. Pro ověření účinnosti terapie jsme použili analýzu časových řad a patřičných úprav.
Při určení mechanismu terapie na změnu pohybového stereotypu byla použita analýza autokorelačních křivek. Specifický tvar křivky před a po aplikaci terapie ukazuje na zásadní vliv terapie na provedení uvedeného pohybu.
Dalším podpůrným ukazatelem je významná změna v časování pohybu při interakci jednotlivých dvojic svalů. Možnosti aplikace terapie jsou předmětem dalšího výzkumu.