Text přibližuje jeden z aspektů nacistického teroru v protektorátu, a sice popravy odpůrců okupačního režimu prováděné od jara 1943 v pražské pankrácké věznici prostřednictvím gilotiny. Autor popisuje jak samotný mechanismus těchto poprav, tak umělecké projevy vězňů na těchto „celách smrti“.