Abstrakt
Příspěvek se věnuje otázce klasifikace na materiálu sbírky her současných školních dětí od 1. do 9. třídy (celkem asi 1600 případů v 81 třídách od 1. do 9. ročníku). Na sbírku (vytvořenou za pomoci studentů v terénu) byly dvakrát použity postupy, inspirované manžely Opieovými z Oxfordu.
Jednak přepracovaný systém tzv. základních motivů; jednak pro třídění "zezdola" idea tzv. základní hry. V obou klasifikacích autoři narazili na možnost uvažovat o dvou kombinujících se rovinách, rovině činnosti tělesných subjektů a rovině rolí ve hře.
Ta první obsahuje poetiku pudů (orálního, análn ího, zíracího aj. v jejich nejrůznějších transformacích), ta druhá kulturní a morální vztahy ("oidipské" či od nich odvozené, s těmito pudy zacházející) jako spolupráce, soutěž, šikana, ritualizovaná přeměna jedněch v druhé, očistný rituál.