Článek představuje model podmíněného vznikání tělesných a mentálních fenoménů, kterým je podle eticko-psychologického systému abhidhamma tvořen proud lidského vědomí a v jeho rámci naše každodenní zkušenost světa i sebe sama. Na příkladech ukazuje, jak lze tento model využít v psychoterapeutické praxi 1) k pochopení mechanismů vedoucích k zacyklení nežádoucího chování a prožívání a 2) k následnému navození psychoterapeutické změny.
V závěru článku je uveden kasuistický zlomek.