V protikladu k názvu článku je jeho autor přesvědčen, že estetické hodnotové soudy zdůvodnit lze. Zde tedy hraje roli ďáblova advokáta, a to tak, že cituje, vylepšuje a vymýšlí argumenty dokazující nemožnost zdůvoděnní těchto soudů.
Důvodem je přesvědčení, že tyto argumenty nebyly dosud brány dostatečně vážně. Závery tohoto článku tedy představují výzvu: každá teorie hodnocení, která je založena na předpokladu, že některá díla jsou lepší než jiná a že estetické soudy nevyjadřují jen osobní preference, by měla ukázat, jak lze argumenty, které zde autor předkládá, vyvrátit.