Abstrakt
Text se zabývá různými aspekty Durkheimova pojetí socializace. Zaměřuje se především na Durkheimovo pojetí osoby a na specifický individualismus, který je jedním z ústředních pojmů jeho teorie výchovy.
Text si dále všímá Durkheimova tvrzení, že každá společnost je především zřídlem morálního života a že morálka má v sobě náboženský rozměr, pokud "náboženským" rozumíme vztah k posvátným, tj. nedotknutelným principům. Text se rovněž zabývá Durkheimovou teorií dualismu lidské přirozenosti, její projekcí do teorie pedagogické, jakož i projektem morální výchovy, který měl přispět k posílení autority republikánských ideálů, zejm. morální autonomie a individualismu.
Z áměr této studie není jen historický. Chce ukázat Durkheima jako inspirační zdroj k promýšlení soudobých problémů na poli výchovné teorie.