Abstrakt
Pojednání sleduje význam principu „nového vidění“ jako senzibilizace vnímání, kterou rozvíjí teorie ruského formalismu, ve vztahu k české literatuře 10. let 20 století. Princip „nového vidění“, jehož cílem změněné vidění ve smyslu jeho kritické funkce, se stal principem avantgardní estetiky recepce vůbec.