Pro studium výdajů dvora Vladislava Jagellonského v letech 1471-1490 jsou klíčové tři prameny suplující účty královského dvora, které se nedochovaly. Jsou to účty polského krále, účty královské mincovny a královy misivy úředníkům v Kutné Hoře.
Značné náklady musel Vladislav vydávat na vydržování svého dvora. Největší vydání představovaly výplaty za dvorskou službu, pořizování koní, nákup látek a šatstva.
V neposlední řadě to pak byly i výdaje za nápoje a potraviny. Z osobních vydání krále stojí za zmínku zlatnické zakázky a náklady na kratochvíli.
Spíše na okraji královských výdajů stojí investice do dvorských staveb. Toto všechno by nebylo možné financovat bez příjmů z mincovny.