Edmund Husserl upozornil na diskrepanci mezi světem novověké matematické přírodovědy a přirozeným světem prožívajícího subjektu. Ve skutečnosti může ale jít o vícero různých diskrepancí nebo kontrastů, a je pravděpodobné, ža každý mluví o jiném.
Přinejmenším je zde (1) nějaký netriviální vztah mezi sdělitelným, tedy formalizovatelným poznáním obecně na jedné straně a prožívajícím subjektem na straně druhé, pak ale také (2) mezi matematizovanou karteziánskou přírodovědou na jedné straně a jinou formalizovanou, ale nematematizovatelnou vědou na straně druhé. Otázka je, jestli formální, ale nematematizované/nekarteziánská) věda vůbec existuje.
Pokusil jsem se ukázat, že vědy založené na formalizovaných hierarchických klasifikacích, jako jsou klasická linnéovská taxonomie nebo botanická syntaxonomie, jsou tímto případem. Ve svém příspěvku rozvádím princip fungování novověké karteziánské vědy založeného na studiu veličin a popisujit, jak došlo k postupné matematizaci biologické taxonomie.