Publikace na Filozofická fakulta |
2010
Abstrakt
Článek se zabývá pragmatickými úkoly využití etnicky příznakových frazeologizmů v krásné literatuře, zvláště pak transformací těchto jednotek s cílem výraznějšího předání myšlenky a efektivnějšího vlivu na čtenáře. Ukazuje se, že tyto frazeologizmy v uměleckém textu vykonávají expresivní, permisivní, asertivní funkce a v autorské promluvě a v promluvě postav slouží převážně jako upřesnění nebo rozvedení určité myšlenky.