Kardiovaskulární nemoci dlouhodobě představují hlavní příčinu morbidity a mortality dospělé populace v České republice. V počtech distribuovaných balení podle ATC skupin tvoří nejvyšší objem léčiva kardiovaskulárního systému, a to 20,36% celkového objemu (1).
Lékové interakce jsou závažnou příčinou toxicity a nežádoucích účinků léků. Jejich rozpoznání je často diferenciálně diagnostický problém.
Výskyt nežádoucích účinků terapie je závislý na množství současně podávaných léků. S rostoucím počtem léků je pravděpodobnost lékových interakcí a nežádoucích účinků vyšší.
Lékárník z pozice zdravotnického profesionála přispívá k optimalizaci chronické farmakoterapie kontrolou léků z pohledu jejich interakčního potenciálu a informačním servisem se zaměřením na nežádoucí účinky léků.