Slavnostní vysvěcení interiéru kostela Panny Marie v Žitavě 8. září 1619. Příspěvek k poznání raně novověkého luteránského sakrálního prostoru v zemích Koruny české

Abstrakt

Příspěvek se zabývá rozborem kázání o vysvěcení interiéru kostela Panny Marie v Žitavě z roku 1619. Autor analyzuje vztah luteránů k obrazům a umělecké výzdobě v sakrálním prostoru v době vrcholící konfesionalizace.

Zdůrazněn je zejména značný symbolický význam sakrálních uměleckých děl pro luteránskou konfesní identitu, resp. konfesní kulturu. Svým kladným a "správným" vztahem k sakrálnímu umění se luteráni vymezovali zejména vůči "ikonoklastickému" kalvinismu a zčásti i vůči katolicismu.

Klíčová slova

• Kázání o vysvěcení
• Žitava
• sakrální prostor
• konfesionalizace
• raný novověk