Publikace na Filozofická fakulta |
2011
Abstrakt
Jedním ze společných gest francouzských poststrukturalistických filosofů a literárních teoretiků dekonstrukce tázajících se po samotné povaze psaní je jeho obrácení proti jazyku, diskurzu či dokonce samotné kultuře, z níž vyrůstá. Tuto negaci lze však nahlížet jako veskrze tvůrčí akt, jenž nabízí metaforické pojmy a přístupy k psaní myšlenému nejen v oblasti verbální, ale i vizuální(anamorfóza, moaré, záhyb).
Studie proto nabízí koncept, který vizualita a interdisciplinarita obecně pro myšlení o psaní otevírá a který je zde nazýván jako "fyziognomie psaní".