Abstrakt
Historie trvale udržitelného rozvoje má necelých 25 let ve smyslu formulace konceptu trvale udržitelného rozvoje Brundtlanské komise z roku 1987. Ovšem ve smyslu axiologického termínu trvale udržitelný rozvoj rezonuje s mnohem starší historií.
Musíme rozlišovat mezi teoretickým konceptem trvalé udržitelnosti a udržitelností jako ekologickou praxí, vlastní například rurální kultuře. V přehledové studii popisujeme vybrané morální případy, které vzbudily ohlas veřejnosti a vedly k formulaci trvale udržitelného rozvoje v environmentálním, ekonomickém a sociálním pilíři.
Dá se vyčíst nějaké lekce z této historie? Kromě posunu myšlení od jednotlivostí k celku, od celku k systému biosféry jsme svědky vážného problému této koncepce: pouze teoreticky existuje harmonie mezi třemi pilíři v čase a prostoru a v jedné kultuře, jako předpoklad úspěšné globální aplikace trvale udržitelného rozvoje.