Jednou z tělesných vlastností, jejíž rozvoj ovlivňuje funkční kapacitu člověka, je kloubní pohyblivost (flexibilita). V denních aktivitách, stejně jako výkonnostních či rekreačních sportech je flexibilita důležitým faktorem motorického výkonu.
Nejen její nedostatečnost, ale naopak také zvýšený rozsah pohybu v kloubu (hypermobilita), může být příčinou poruch a úrazů pohybového systému člověka. K diagnostice flexibility jsou používány jednoduché měřící techniky s využitím různých druhů goniometrů nebo přístrojové techniky s využitím kamerového systému.
Rozsah kloubní pohyblivosti je z velké části ovlivněn svalovým napětím a délkou svalů obklopujících daný kloub. Pro testování svalových dysbalancí jsou běžně používány metody z fyzioterapie, tzv. funkční svalové testy, které jsou ve svém hodnocení značně subjektivní.
Domníváme se, že pro ověření platnosti a tedy objektivizaci úsudku na svalovou dysbalanci, je vhodné použít některou z měřících metod kloubní pohyblivosti.