Předložený text je zaměřený na význam pravidelné pohybové aktivity v působení na fyzickou a psychickou zdatnost a potažmo na kvalitu života podmíněnou zdravotním stavem u pacientů s konečným stádiem ledvinného onemocnění léčené dialýzou a po transplantaci ledviny. Společnou proměnnou uvedeného onemocnění je stárnutí.
Vlastní onemocnění a léčba dialýzou jsou spojeny s funkčními poruchami pohybového systému, které snižují toleranci fyzické zátěže, čímž zhoršují úroveň kvality života v oblasti soběstačnosti, následuje limitace v psychosociální oblasti.Pravidelná pohybová aktivita se ukazuje jako nástroj k pozitivnímu ovlivnění funkcí jak fyzických, tak psychických.