Esovité záušnice se v západoslovanském prostředí a karpatské kotlině objevují v průběhu 10. století. Po dobu následujících dvou staletí představuje tento jednoduchý ženský šperk nejčetnější a někdy i jediný artefakt nalézaný na soudobých pohřebištích.
Předkládaná studie se soustřeďuje na území Čech a Moravy. První část nabízí na základě shrnutí dostupných datovacích opor aktuální představu o původu a vývoji šperku.
Následující oddíl je věnován otázce, do jaké míry je nerovnoměrná distribuce záušnic využitelná pro rekonstrukci majetkoprávních rozdílů v raně středověké společnosti.