Multicelulární kvasinkové kolonie rostoucí na vlhkém agarovém povrchu vykazují v mnoha rysech podobnost s mikrobiálními biofilmy. Buňky vyvíjející se v těchto strukturách jeví unikátní vlastnosti, které u jednotlivých kvasinkových buněk nenacházíme.
V mladých mikrokoloniích přírodních kmenů Saccharomyces cerevisiae indukuje čpavek dimorfní přechod a orientovaný pseudohyfální růst buněk ve směru zdroje amoniaku. To vede k unifikaci sousedních mikrokolonií do jediné početnější entity.
Produkce velkého množství glykosylované extracelulární matrix a přítomnost adhesinu Flo11p jsou nezbytné pro následný vývoj zkrabacené struktury kolonie.