Abstrakt
Studie představuje vztah času a věčnosti ve filosofii B. Spinozy.
Vyrovnává se především s dvěma tradičními interpretacemi (spinozovské) věčnosti, totiž věčností jako striktní nečasovostí a věčností jako tzv. sempiternitou, tj. vždy-exsitencí. Poté je ve studii navrženo nové řešení tohoto problému, které je získáno na základě promyšlení vztahu substance a modu.