Článek se věnuje otázkám periodizace vývoje románských jazyků. Autor se snaží najít kritéria periodizace mluvené i psané latiny, iberorománštiny, staré kastilštiny, klasické španělštiny a moderní španělštiny.
Upozorňuje na pojetí pražského romanisty Maxmiliana Křepinského a jeho jazykově podložený předěl mezi vulgární latinou a italorománštinou. Periodizace iberorománštiny a fází následujících vychází z tradice založené Ramónem Menéndezem Pidalem s přihlédnutím k pracím dalších romanistů a s některými osobními modifikacemi.