V předchozích studiích bylo zjištěno, že latentní toxoplasmóza způsobuje u lidí behaviorální a osobnostní změny, specifické pro obě pohlaví. Zde testujeme stresovou hypotézu těchto pohlavních rozdílů, která je založená na předpokladu, že latentní toxoplasmóza způsobuje dlouhodobý sublimináln í stres.
Podle této hypotézy se budou pohlavní rozdíly objevovat specificky v situacích s interpersonálním kontextem, protože narozdíl od mužského typicky individualistického stylu zvládání stresu mají ženy tendenci vyjadžovat ve stresu zvýšené prosociální chování. 295 studentů biologie (29/191 žen a 27/104 mužů nakažených T. gondii) hrálo modifikovanou verzi hry na diktátora a na důvěru. Jak jsme předpokládali, pohlavní rozdíl ve vlivu latentní toxoplasmózy byl zjištěn u míry recipročního altruismu ve hře na důvěru (p = 0.016), ale nakažení obou pohlaví byli méně štědří ve hře na diktátora, která byla modifikována tak, aby minimalizovala sociální konotaci (p = 0.048).