Autor se zabývá církevním právem procesním v Praze na přelomu 14. a 15. století, a to konkrétně traktátem Processus iudiciarius Pragensem secundum stilum generálního vikáře pražského arcibiskupství Mikuláše Puchníka z druhé poloviny osmdesátých let 14. století. Hlavním cílem studie je paleografická, kodikologická a obsahová analýza všech třinácti dochovaných rukopisů Processus a sestavení přehledu filiací mezi zkoumanými exempláři.
Velká pozornost je soustředěna na rozdíly v osobních a zeměpisných jménech, které jsou velmi důležité pro určení původu rukopisů a stanovení jejich vzájemných závislostí.