Práce se zabývá jedním z nejvýznamnějších prvků finančního uspořádání Spolkové republiky Německo - finančním vyrovnáním. Jeho hlavním úkolem je vyrovnat rozdílné finanční síly jednotlivých spolkových zemí.
Finanční vyrovnání se děje především na základě přerozdělení daňových výnosů (z daně z příjmu fyzických a právnických osob a daně z obratu) nejen vertikálně, tedy mezi spolkem a zeměmi, ale především horizontálně, mezi finančně silnými a slabými zeměmi. Vzhledem k tomu, že vyrovnání trvale zatěžuje ekonomiku plátců vyrovnání, vedou se na toto téma vleklé spory.
Ty vyvrcholily v roce 1998, kdy tři plátci podali stížnost na protiústavnost systému k Spolkovému ústavnímu soudu. Jeho rozsudek se stal předlohou pro reformu finančního vyrovnání platnou od roku 2005.
Tato práce tak má zodpovědět mimo jiné na otázku, jaké finanční důsledky měla tato jednání – koho je možné označit za vítěze a koho za poražené vzhledem ke zvolenému řešení?