Kazuistika popisuje případ muže s transplantovanou ledvinou s nehojícím se chronickým ischemickým kožním defektem na bérci levé dolní končetiny. I přes komplexní revaskularizační, antibiotickou a lokální léčbu nedošlo k hojení defektu.
Proto se přistoupilo k podání prostaglandinu E1 (alprostadil), jehož příznivý efekt byl po jeho prvním podání ověřen měřením kožní mikrocirkulace pomocí přístroje laser Doppler line scanner (LDLS). Po sérii 20 infuzí alprostadilu došlo k demarkaci centrální nekrózy, nastartování granulace defektu, jeho zmenšení a dobré tendenci k hojení.