Zábavní komplexy mohou mít v závislosti na své velikosti a lokalizaci poměrně významné ekonomické dopady na dotčené regiony spojené především s nárůstem cestovního ruchu. Proto bývá jejich výstavba často podporována i jako nástroj regionálního rozvoje.
Pozitiva těchto zařízení bývají ale často nadhodnocována. Limity zábavních komplexů spočívají především v tom, že lákají převážně jednodenní návštěvníky a mohou mít poměrně krátký životní cyklus.
Cílem článku je přiblížit tuto problematiku na základě zahraničních příkladů a naznačit tak strategii, kterou by bylo vhodné aplikovat v případě realizace těchto zařízení v českém prostředí.