Cílem uvedení císařského kultu do Dákie bylo posílení římského vlivu a romanizace území. Císařský kult vykazuje řadu analogií s ostatním Podunajím.
Orientoval se jen na současného vládce, prováděl jej kněz s titulem sacerdos arae Augustae (sacerdotalis, coronatus Daciarum III). Centrem kultu (ara Augusti) byla Colonia Ulpia Traiana Sarmezegetusa.
Zde se (v letech ?169-257) pravidelně scházelo concilium Daciarum III. V letech 247-257 razilo vlastní mince s nápisem PROVINCIA DACIA.
To ukazuje na vliv východních provincií (obdobná situace je i v Horní Moesii). Kult existoval na provinciální i na municipiální úrovni (municipiální kněží měli titul flamines event. sacerdotes).
Nejvíce dokladů pochází z lokalit Sarmizegetusa a Apulum, kde lze mezi kněžími doložit i rodinné vazby. Celkově menší počet dokladů kultu a absence některých typických institucí (seviri augustales, cultores Larum Aug.) jsou důsledkem okrajového postavení Dákie a nerovnoměrného stupně rozvinutosti a romanizace provincie.