V České republice je již delší dobu empiricky doloženo, že ačkoliv formálně nic nebrání tomu, aby se procesu vzdělávání účastnil každý bez ohledu na svůj sociální původ, a to až po nejvyšší patra vzdělávacího systému, poměry šancí jasně hovoří o stabilním znevýhodnění nižších sociálních vrstev Položili jsme si proto otázku, jaký vliv má mezigenerační přenos ekonomických, sociálních a kulturních zdrojů na šance mladých lidí úspěšně přejít na vysokou školu, tedy dosáhnout nejvyššího vzdělanostního statusu. Zohlednili jsme zároveň pojetí primárních a sekundárních faktorů v utváření vzdělanostních nerovností, tak jak je definoval Boudon (1974).
K analýze jsme použili data z longitudinálního výzkumu PISA-L, který je doplňkovým šetřením výzkumu PISA (Programme for International Student Assessment).