Anaximandros z Mílétu je autorem jednoho z prvních řeckých spisů s tématem přírody. Stojí tak u zrodu iónského „zkoumání přírody“ a zároveň na samém počátku filosofie.
Ačkoli se z jeho spisu dodnes zachovala patrně pouze některá slova, zlomek DK 12 B 1 je považován za první filosofický text. Studie přináší překlad hlavní části Anaximandrovy textové pozůstalosti a provází tématy spojených s jeho myšlením a působením.
Předkládá interpretace termínu to apeiron ve smyslu „bezmezné přirozenosti“ na pozadí myšlení protikladů a zlomku DK 12 B 1 vyjadřujícího cykly řádu světa. Zároveň ukazuje charakter iónského myšlení s východisky v oblastech astronomie a meteorologie za uplatnění geometrie a souladu s řečí náboženství.