Abstrakt
Studie analyzuje prozaické i básnické texty významné památky husitské literatury vzniklé v průběhu roku 1420, kdy se Praha bránila římskému králi Zikmundovi a antihusitské křižácké výpravě. Dospívá k závěru, že skladby byly původně adresovány kolísající husitské šlechtě, v roce 1448 se však znovu aktualizovaly v souvislosti s diskusí o obsazení českého trůnu.