Kapitola pojednává o reaktibilite sportovců jako teoretickém konceptu a jejím místě ve struktuře pohybových schopností sportovce. Charakterizuje reakční čas z hlediska psychologického i fyziologického.
V kapitole je uvedena typologie rozdělení sportovců podle reaktibility a to z hlediska starší typologie (Stejskal, 1998) a současně prezentované. V kapitole se pojednává také o faktorech ovlivňujících reakční čas a možnost jeho ovlivnění účinkem sportovního tréninku.
V závěru kapitoly je popsán vztah mezi motorickým učením a reaktibility a kapitola je ukončena praktickými příklady ze sportovní praxe.