Příspěvek se zabývá analýzou elektromyografického záznamu povrchového napětí jednotlivých svalů zapojujících se při atletickém běhu – sprintu. Měřen byl samostatný sprint před a po speciálních běžeckých cvičení (dále jen SBC) v pořadí všeobecně používaném k technickému nácviku atletického sprintu. Úsek měření byl stanoven na 30 metrů.
Společně s měřením povrchového napětí svalů byl zaznamenáván pohyb také na synchronizovaný videozáznam z bočního postavení kamery. Cílem práce bylo popsat, jak se jednotlivé svaly pod ílí na zmiňovaných pohybech a zda-li a jak došlo ke změně aktivity ve svalech při sprintu po provedení SBC.
Na výsledcích analýzy se velmi projevil faktor únavy. Analýza potvrdila nezastupitelnou roli SBC v tréninku sprintera, přičemž je potřeba velice opatrně volit objem speciálních tréninkových prostředků (zde SBC).