Článek se zabývá analýzou vybraných syntaktických konstrukcí obsažených v próze Vladislava Vančury Rozmarné léto. Tento krátký románek, jak jej autor sám nazývá, je výjimečný individuálním autorským stylem, ve kterém převažují archaické syntaktické struktury.
Popis těchto konstrukcí je důležitý pro pochopení smyslu a konečného vyznění Rozmarného léta.