Několik saprofágních roztočů bylo testováno na chitinolytickou aktivitu trávicích enzymů. Testování zahrnovalo (1) světelnou a fluorescenční mikroskopii celých roztočů, (2) barvení homogenátu roztočího těla kvůli detekci aktivity chitinázy, (3) extrakci a kultivaci bakteriálních symbiontů roztočů z homogenátu.
Mykofagie zkoumaných roztočů byla následně rozdělena do tří základních typů: (1) spásání a pohlcování houbových fragmentů i s chitinózními buněčnými stěnami - bráno jako důkaz chitinázové aktivity, (2) ukusování a pohlcování hyf s trávením pouze buněčného obsahu - bez chitinázové aktivity, (3) propichování a vysávání mycelia.