Od druhé poloviny 20. století jsme v mnoha hospodářsky vyspělých zemích, Česko nevyjímaje, svědky procesu výrazné polarizace prostoru v souvislosti se změnami v rozmístění elementárních škol. Masové uzavírání škol, zejména na venkově, a koncentrace vzdělávací funkce do center regionů vychází z obecných procesů, jakými jsou změny geografické organizace společnosti, stejně jako ze specifických historických podmínek v každé zemi.
V této práci se na příkladu Česka pokusíme představit pomocí metod, jež jsou geografům vlastní, změny, které proběhly v síti elementárních škol. Dále budeme specifikovat vybrané důsledky tohoto procesu na stabilitu a fungování lokálních komunit a jeho vliv na marginalizaci obcí.