Článek představuje některé nejčastější metody vyhlazování a extrapolace křivky úmrtnosti. Všechny tyto metody mohou být rozděleny do tří skupin podle tvaru křivky úmrtnosti v nejvyšších věcích.
První skupina (modely Gompertz-Makeham, Coale-Kisker a Beard) vede k pravděpodobnostem úmrtí blízkým jedné v relativně nízkém věku. Také modely v druhé skupině (např.
Weibull, Denuit-Goderniaux nebo upravený Gompertz-Makehamův model) limitně vedou k pravděpodobnostem blížící se jedné, ale tyto hodnoty se vyskytují ve vyšším věku, než u modelů v první skupině. Třetí skupina modelů (Thatcher, Kannisto, Himes-Preston-Condran) je nejvíce optimistická, i v nejvyšším věku pravděpodobnosti úmrtí konvergují k hodnotám blízko k 0,6.
Bylo prokázáno, že výběr modelu může ovlivnit výsledky získané z úmrtnosti tabulky. Rozdíly v očekávané délce života při narození jsou téměř jeden rok v závislosti na různých modelech.