Cílem příspěvku je na základě rozboru vybrané literatury z okruhu "nové" regionální, "nové" kulturní a "nové" ekonomické geografie upozornit jednak na význam studia kulturněgeografických aspektů při výzkumu polarizace prostoru (zejména "měkkých"/subjektivních faktorů jako jsou percepce, identita, stereotypy), na vztah mezi procesem polarizace prostoru, procesem formování územních identit a endogenním potenciálem rozvoje periferií. Cílem přípěvku je s využitím výsledků dotazníkového šetření v zájmovém území Sušicka ilustrovat aplikaci obecných přístupů při výzkumu konkrétního periferního příhraničního území.
Pozornost je zaměřena zejména na hodnocení percepce polohy a problémů regionu obyvateli, stereotypů a schopnosti obyvatel vnímat specifika, odlišnosti a hodnoty území, ve kterém žijí. Z hlediska územní diferenciace pak na analýzu rozdílů mezi kontinuálně osídlenou částí zájmového území a dosídleným pohraničím, resp. potvrzení teze o existenci historickogeografické (reliktní) hranice v území.