Molekulární modelování v kombinaci s práškovou difrakcí poskytuje nové informace o uspořádání mezivrstevného prostoru Mg-Al LDH obsahujícím porfyrinový aniont [5,10,15,20-tetrakis(4-sulfonatophenyl)porphyrin (TPPS)]. Iontová výměna a rehydratace byla použita pro přípravu TPPS v LDH s Mg/Al poměrem 2.
Simulace byly prováděny v programech Cerius a Material Studio. Byly namodelovány tři typy modelů ve shodě s experimentálně určenou aniontovou výměnou kapacitou.
Model se 100% výměnou (typ 1), model dvou fází a odpovídající 75 až 92% AEC (typ 2) kdy je v mezivrství buď TPPS nebo samodne NO3 a model s koexistencí TPPS a NO3 aniontů v jednom mezivrství (typ 3). Modely byly porovnány s experimentálními výsledky.
Ve všech modelech jsou porfyriny nakloněny a posunuty vůči sobě o polovinu průměru TPPS molekuly. Z hlediska energie se typ 2 ukazuje jako nejvíce pravděpodobný.