Fonetická ikonicita v evaluativní morfologii u indoevropských, nigerokonžských a austronézskych jazyku
2010
Abstrakt
Autoři ověřili hypotézu, která předpokládá, že deminutiva jsou zpravidla tvořené předními hornými samohláskami a předními souhláskami v jejich příponě a v příponě augmentativ se zpravidla nacházejí zadní dolní samohlásky a zadní souhlásky. Každá slabika analyzovaných deminutiv byla vyhodnocena pomocí 3 parametru: horizontální a vertikální polohy jazyka vokálu a způsobu artikulace konsonantu.
Autoři dospěli k poznatku, že přední vokály a střední a vysoké vokály v příponě deminutiv se akusticky podstatně zúčastňují na jejich akustickém ztvárnění. Na druhé straně neplatí hypotéza o tvoření deminutiv předními souhláskami.