V kontextu současného globalizovaného světa, pro nějž je charakteristické rozvolňování lokálních vazeb, je zvláště důležité klást při environmentální výchově důraz nejen na vytváření vtahu k přírodě, ale také na rozvíjení vazby k domovu. Místní zakořenění, resp. identifikace s místem totiž představuje zásadní moment v zájmu a péči o životní prostředí.
V souvislosti s tím by pak měla být environmentální výchova doprovázena interkulturním vzděláváním a výchovou - a to nejen proto, aby se rozvíjel respekt k jiným kulturám a tak aby se předcházelo vzniku šovinistického etnocentrismu, nadřazování domácího nad cizím, ale také kvůli uvědomění si hodnoty vlastní kultury a toho, že autentická je taková kultura, která vyrůstá z lokálních podmínek.