Abstrakt
Tradičně "anorganická" kyselina uhličitá je nejvyšším oxidačním stupněm uhlíku v oxidačně redukční hierarchii organických sloučenin. Tato, v přírodě patrně nejrozšířenější kyselina, byla v čisté formě připravena poměrně nedávno.
V příspěvku je diskutován přetrvávající omyl v uvádění disociační konstanty kyseliny uhličité do prvního stupně, K1 resp. pK1 (3,84), která bývá často zaměňována pozorovanou disocační konstantou Kpozor resp. pKpozor (6,84) a postup, jak ze souhrnného vzorce ternárních kyselin odhadnout jejich relativní sílu (velmi silné, silné, slabé, velmi slabé). Tento postup je vhodný zejména pro žáky základních škol, kteří jěště neznají logaritmy a definice rovnovážných konstant a konstant kyselosti.
Je založen na rozdílu počtu atomů kyslíku a vodíku. Lze snadno ukázat, že tento rozdíl koreluje s počtem mezomerních struktur vznikých aniontů a jejich termodynamickou stabilitou.